Zájezd do Barcelony

Pořádání zahraničních zájezdů pro žáky je na naší škole již několikaletou tradicí. V tomto školním roce žáci vybírali mezi návštěvou Londýna, Švýcarska a Barcelony. Po odevzdání všech předběžných přihlášek bylo jasné, že letos se pojede do hlavního města Katalánska.
Pan učitel Dušek celý půlrok komunikoval s cestovní kanceláří, vytvářel seznamy, dohlížel na veškeré potřebné dokumenty atd. A organizaci zvládl skvěle.
V neděli 10. května dopoledne tak mohlo šedesát tři žáků, pět učitelů, dva řidiči a jeden průvodce vyrazit na cestu dlouhou 1900 km. Cestovní kancelář nám zajistila dvoupatrový autobus, takže jsme během jízdy měli super výhled na okolí dálnic České republiky, Německa, Francie a nakonec i Španělska.
Do Barcelony jsme dorazili po dvaadvaceti hodinách. Rozlámaní, ale v dobré náladě jsme si prohlédli starou část tzv. Gotickou čtvrť, ikonické tržiště na ulici La Rambla a hlavně moc hezké mořské akvárium. Pak nás čekal přejezd metrem k monumentální stavbě Sagrada Familia, kterou jsme si prohlédli nejen z vnějšku, ale i uvnitř. Uznejte, že na první den po dlouhé cestě toho bylo víc než dost, a tak jsme se těšili na zasloužený odpočinek v hotelu. Ten se nacházel ještě kus za Barcelonou v přímořském letovisku Malgrat de Mar.
Měli jsme slíbeno, že další den bude trošku odpočinkový. A byl. Dopoledne jsme si prohlédli starobylé městečko Besalú a odpoledne nás čekalo rodné město a muzeum Salvatora Dalího. Viděli jsme spoustu zvláštních obrazů, soch a dalších výtvorů. Někomu se jeho dílo líbilo, někomu připadalo „divné“, ale rozhodně v nás zanechalo dojem. A večer? No přece moře v našem letovisku. Bohužel krátké, protože nás za chvíli z pláže vyhnal pořádný liják. Ale my jsme se rychle schovali pod přístřešky místních prodejců suvenýrů. Takže do bylo vlastně fajn.
Ve středu jsme si dali do těla. Po snídani jsme se vydali do kláštera v pohoří Montserrat. Mont asi znamená kopce, protože byly opravdu docela vysoké. A z dálky vypadaly jako zuby. Než jsme se dostali na prohlídku kláštera, ve kterém byla socha Černé madony, udělali jsme si krátký výšlap na vyhlídkové místo. Z něj bylo fakt pěkně vidět na celé okolí. Po nákupu suvenýrů jsme autobusem přejeli do malého městečka Cardona. Většina z nás se shodla, že v něm nic extra nebylo. Pan průvodce říkal něco o výjimečném hradu s kostelem a o tom, že to oceníme, až budeme starší. To měl asi pravdu. Den to byl docela oddechový, takže jsme po večeři měli ještě dost sil zahrát si třeba biliár, nebo klidně něco jiného.
Předposlední den jsme zahájili sladce. Navštívili jsme výrobnu tradičních sušenek Trias. A mohli jsme si nakoupit spoustu krabic jejich výrobků. Pak jsme se vypravili do města Girona, kde zrovna probíhala poklidná demonstrace (něco kvůli školství). Ale my jsme si spíš prohlíželi starodávné uličky, věže, hradby a mosty. Nejlepší byl rozchod na občerstvení. Cestou zpět do hotelu jsme ještě navštívili letovisko Tossa de Mar. Měli jsme štěstí na počasí, takže jsme mohli zůstat hodinku na pláži. Kdo nechtěl, mohl se jít podívat na hrad. A před odjezdem jsme si ještě stihli nakoupit zásoby na páteční cestu zpět domů.
Pátek byl posledním dnem našeho putování. Někteří z nás se na něj těšili nejvíc. Čekala nás totiž prohlídka centra Camp Nou, kde je stadion FC Barcelona. Ten se ještě stále přestavuje, takže jsme se na jeho trávník nedostali. Ale byli jsme v obchodě FC Barcelona a taky v jejich muzeu. To bylo super. Poháry, Zlaté míče, kopačky mistrů, fotky!!! Kdo má rád fotbal, musel být nadšený. Pak jsme se metrem přesunuli na Španělské náměstí, odtamtud přes olympijskou vesničku na horu Montjuic a pak už zpět k přístavu, kde na nás čekal autobus.
Na zpáteční cestu jsme se vydali večer, takže polovinu jsme zaspali. A ten zbytek už utekl docela rychle.
Zájezd do Španělska jsme si všichni užili. Pan průvodce nás ohromil svými znalostmi, řidiči stále dobrou náladou, hotel vynikajícími snídaněmi i večeřemi, obojí bylo formou švédských stolů, a ve čtvrtek večer byla dokonce tradiční katalánská večeře. A učitelé byli taky v pohodě. Škoda, že pan učitel Dušek nemohl jet. Už se těšíme na další cestování a jsme zvědaví, kam to bude.

Spokojení účastníci