|
Projekt „Člověk“ ve III.A
dlouhodobý projekt prolínající se celým druhým pololetím : od 26.1.2009 – do konce května Prvouka
- Moje průkazka:jméno, příjmení, dat.narození, pohlaví, barva vlasů, očí, otisk palce, výška, hmotnost
- Části lidského těla:
- Horní končetina - ruka
- Dolní končetina – noha
- Lidské smysly
- Kostra
- Svaly
- Krevní oběh
- Vývin člověka – co člověku prospívá, co škodí
- Rodina
- Péče o zdraví a hygiena
- Nemoci a ochrana před nimi
- Úrazy a jejich ošetření + praktické ukázky
Český jazyk
Písanka
s.4 - čistota půl zdraví
s.5 – nemoci
s.10 – naše rodina
s.11 – narozeniny
Putování se sluníčkem
s. 20 – denní režim /řazení vět/
Sloh
„Khamsa“ – ruka štěstí
„Původ mého jména“ /využití PC /
„Pro zdravou svačinu si připravuji“…
„Moji prarodiče“
Literární výchova
Božena Němcová –„Babička“ – úryvky z knihy
Výtvarná výchova, pracovní činnosti
- „Khamsa“ – ruka štěstí, ochranná ruka – chrání před zlem
- „Babička“ – obrázek do soutěže
- příprava zdravé svačiny, sestavování jídelníčku, stolování
- Měsíc, kdy jsem se narodil
Hudební výchova
„Oči, černé oči“ – HV s. 89
„Když jsem byl malučký“
„Ach synku, synku“
Zdeněk Petržela: Zpíváme si
„Hlava, ramena, kolena, palce“ – s. 21
„Otec Abrahám“ – s.27
„Kamarádi“ – s.30
„Ty, kdo ses v lednu narodil,…“
„Pramen zdraví z Posázaví“- Uhlíř, Svěrák „My a ti druzí“
-žijeme s hendikepovanými lidmi kolem sebe /nevidomými/
Vycházka: obsluha a doprovod nevidomého člověka /23.2./ ze ZŠ na náměstí k autobusové zastávce a zpět
Zdravé zuby
Praktikantka Jitka Babicová /14.10., 11.11., 12.1., 26.1., 10.2., 24.2. /
DVD
„Putování s pravěkými lidmi“ /Úžasná evoluce lidského rodu/
Lidské tělo 1.
- Příběh života
- Každodenní zázrak
Lidské tělo 2.
- První krůčky
- Bouřlivé dospívání
Lidské tělo 3.
- Síla mozku
- Jak jde čas
Lidské tělo 4.
- Konec života
„Byl jednou jeden život“
-Mozek, Oko, Ucho, Kůže, Kosti a kostra, Svaly a tuky, Koloběh života,Očkování, Obnovy a opravy a život jde dál
Celodenní výlet, exkurze
Návštěva Podorlického skanzenu v Krňovicích- „Obydlí a život našich předků“
Enviromentální výchova
- pomoc v nouzi, při úrazu –umět přivolat pomoc dospělého osobní bezpečí
- zdravý životní styl
- setkávání s cizími lidmi, nácvik odmítání –pilulky, bonbóny, drogy,…
/Linka důvěry/
V průběhu celého druhého pololetí se žáci v hodinách Prvouky zabývali „lidským tělem.“ Jednotlivě i ve skupinách získávali informace a zajímavosti z dostupných materiálů /internet, encyklopedie,…/. Tuto problematiku také zahrnuli do jiných předmětů jako např. Výtvarná výchova, Pracovní činnosti, Český jazyk, Hudební výchova,…
Ukázky z některých částí projektu „Člověk“ na téma:
„Měsíc, kdy jsem se narodil/a/“
Ke každé části roku patří nějaké svátky /Vánoce, Velikonoce/, události /prázdniny, začátek školního roku/, aktivity /pouštění draků, sbírání hub, sáňkování/, v každém ročním období vypadá příroda úplně jinak. Dokonce každý měsíc má své charakteristiky…
Žáci měli za úkol vymyslet pro své spolužáky hádanky s použitím výše uvedených a jiných symbolů na toto téma. Své hádanky též doplnili příslušným obrázkem onoho období a ostatní spolužáci už jen hádali, o který měsíc se jedná.
Ukázky některých z nich:
Můj měsíc má barvu zelenou. Rodí se mláďata a začíná jaro. Začíná být teplo a začíná se den prodlužovat a noc krátit. Rozkvétají květiny a zvířata vylézají z nor. /Adrianka Čížková/
O měsíci, ve kterém jsme se narodily se nadá říci, že chodíme v kraťasech a tílku, protože není teplo. Může být zima, padat sníh, mrznout a svítit slunce, provozují se zimní sporty. Lidé, kteří se narodili v tomto měsíci, mají ve znamení „Rybu.“ / sestry Šolínovy/
Narodili jsme se ve znamení „Lva.“Je to letní měsíc, kdy máme prázdniny. Brzy po tomto měsíci začíná škola. Dozrává ovoce. Název tohoto měsíce se skládá z pěti písmen. Bývá krásné počasí a chodíme se koupat. / sourozenci Hájkovi/
Tento měsíc má celkem 31 dní. Pranostika na tento měsíc říká:“Když je zima, halí se v bílý kožich.“ Mají svátek svatá Barbora – to trháme třešňové větvičky a svatá Lucie – která noci upije, ale dne nepřidá. Začíná kalendářní zima, 21. je den zimního slunovratu. Na tento měsíc se děti obvykle těší. Symbolem tohoto měsíce je ozdobený stromeček. /Anička Nožičková/
„Moji prarodiče“
V této části projektu žáci popisovali své prarodiče. Sami si odpovídali na otázky: „Co pro ně mohu udělat? Jak jim mohu jejich lásku, pomoc, trpělivost,…někdy oplatit?“
Rozhodl jsem se, že budu popisovat svého dědu Zdeňka. Děda měří 175 cm a váží 95 kg. Má černé prošedivělé vlasy a modré oči. Jeho obličej zdobí knír. Děda má taky větší břicho. Mám ho moc rád. Chodím s ním na ryby, jezdím s ním do lesa na houby a on se chodí na mě dívat na fotbal. Pro dědu bych udělal všechno, třeba mu chodil nakupovat. S láskou bych mu oplatil všechno, co děda udělal pro mě. /Vojta Buchta/
Moji prarodiče se jmenují Jana a Miroslav. Babičce je 71 let a dědovi je 70 let. Babička a děda rádi cestují. Projeli skoro celou Evropu. Děda rád pracuje na zahrádce a chatě. Babička má ráda šití, háčkování a pletení. Když jsem nemocná, tak mě hlídají. Dávají mi pravidelně prášky a hlavně ovoce. Když jsem zdravá, jdeme na dopravní hřiště, do lesa, na kurty a na procházku do Intersparu. Když jsem s nimi, ráda jim pomůžu. Dědovi na zahrádce a babičce v domácnosti. Mám je moc ráda a vždy jim budu pomáhat. /Jitka Nyškovská/
Mám dosud oba prarodiče, babičku a dědečka. Ze strany maminky mám jen babičku, dědeček již zemřel. Všichni prarodiče jsou již důchodci. Dědeček s babičkou žijí v rodinném domku se zahrádkou. Oba se věnují pěstování kytiček a zeleniny.
Děda si postavil dílničku, kde stále něco kutí. Do dílny mohu chodit a ze dřeva si něco vyrábím. Denně chodím za prarodiči, bydlí přes cestu. Občas pomáhám umýt schody a podlahu a ještě nádobí, zametu i v dílně. Dědeček s babičkou mě denně rádi vidí, také já k nim rád chodím. /Venda Musil/
„Rodinná památka“
V rodinách si z generace na generaci předáváme některé předměty, které jsou pro tu kterou rodinu typické, památečné.
V další části projektu jsme se seznamovali, které předměty jsou v rodinách vzácností a považují je za tzv. „rodinný klenot.“
Náušnice
Na památku po své mamince mám náušnice. Moje mamka se narodila v roce 1970 a rodiče ji dali pokřtít. Kmotra mojí mamky byla teta Hanka z Českých Budějovic. Jako dárek jí dala náušnice. Náušnice jsou zlaté trojúhelníky s červeným kamínkem. Mamka je nosila do 15 let a pak je schovala do krabičky. Tam čekaly na mě dalších 15 let. Dostala jsem je po narození a už je nosím 9 let. Jednou je taky schovám pro moji dceru na památku. /Jitka Nyškovská/
Rokokové hrníčky
U své babičky jsem obdivoval dva malé bílé porcelánové hrníčky s kresbami postaviček v rokokových oblecích. Jednou mi babička vyprávěla, že i ona u své babičky obdivovala tyto dva hrníčky. Její babička je měla vystavené v kredenci. Moje babička o ně prosila, až si je vyprosila. Já si je také vyprosím. /Ondra Hájek/
Porcelánový šedivý panáček
Památka po mém prapradědečkovi je porcelánový šedivý panáček. Tatínek mi vyprávěl, že ho měl tatínkův tatínek a tatínek jeho tatínka ho měl taky. Chtěl bych ho zdědit taky. Až vyrostu a budu mít děti, dám ho zase jim a budu doufat, že se s ním nikdy nic nestane. /Danek Dušek/
Starý porcelánový mlýnek
Tento starý kávomlýnek má moje maminka po své babičce. Velmi si ho váží, protože byl rozbitý a můj dědeček ho celý zrenovoval. Je z porcelánu, skla, kovu a dřeva. Dá se přidělat na zeď. Je funkční a dá se na něm mlít zrnková káva. Ta se nasype do porcelánové nádoby. Otáčením kovové kliky se káva mele a padá do skleněné nádoby. Maminka říká, že čerstvě umletá káva voní. Maminka je na mlýnek opatrná, aby mohl sloužit i nám. /Vojta Hájek/
Dalekohled
Dalekohled po mým pradědovi. Můj praděda ho dal mému dědovi a děda ho dal taťkovi.Taťka mi říká, že až budu větší, budu ho mít já, abych ho měla na památku po svým pradědovi. Praděda ho používal k pozorování zvěře, byl totiž myslivec. Taťkův dalekohled je černý a kukadla má jedno černé a jedno bílé. Takovýchto věcí si musíme vážit, protože jsou to památky po rodině. /Verunka Černá/
Červená kuchyňská váha
Tuto váhu jsme našli u babičky ve Vrchlabí ve sklepě. Byla na polici zaprášená, rezavá a trochu rozbitá. Starou váhu jsme přivezli dědovi do Polánek. Děda váhu vyčistil, spravil a natřel červenou a zlatou barvou. Váha je teď jako nová a babička na ní váží. /Anička Nožičková/
„Pro zdravou svačinu si připravuji:“
Pro tuto část projektu si měli žáci donést suroviny na přípravu své svačiny. Všechny ingredience nebyly zdravé a tělu prospěšné, proto se je ještě učili dělit na zdravé a nezdravé.
Pro zdravou svačinku si připravuji: Kousek sýra, nakrájené jablko a chléb. Na chléb si rozmažu sýr, na něj si z nakrájeného jablka udělám obličej a bude to hotovo.K pití mám ovocnou šťávu. Dobrou chuť! /Adrianka Čížková/
Pro zdravou svačinku si připravuji: Chléb, máslo, tavený sýr, papriku, rajče a pomerančovou šťávu. Na chléb si namažu máslo a tavený sýr, obložím ho paprikou a přikusuji rajče. Zapíjím to pomerančovou šťávou./Matěj Trnka/
Ke svačině mám:
Chléb s máslem, sýrem a jedním kolečkem salámu a k tomu banán. K pití: ovocný čaj s medem.
zdravé: chléb, máslo, sýr, banán a ovocný čaj s medem
nezdravé: salám /Anička Nožičková/
Ke svačině mám:
Rohlík s máslem a sýrem a k tomu Fidorku, čaj. Svačina je moc dobrá a chutná mi.
zdravé:máslo, sýr, čaj
nezdravé: rohlík, čokoláda /Pepíček Chráska/
Pod názvem:“My a ti druzí“
Jsme si objasňovali složitost „života“ hendikepovaných jedinců mezi lidmi. Abychom si některé situace blíže přiblížili, zkusili si žáci obsloužit a doprovodit nevidomého z budovy ZŠ na náměstí k autobusové zastávce a zpět. Že to není nic jednoduchého si sami vyzkoušeli a tím se i přesvědčili, že věta: „Važ si svého zdraví!“ není pouze fráze.
uč.: Renata Žáková 
|
